Dobrý den, moji milí čtenáři!
koukám, že si věřím, když píšu čtenáři v množném čísle. Ale je potřeba mít sebevědomí!
Již několik dnů ležím doma – lehce zdravotně indisponován. Zase mě zlobí mé slavné tříslo – zřejmě
zanedbávám pravidelné kontroly u nějaké sexy sestřičky… Kdyby to nějaká četla a chtěla udělat dobrý
skutek, tak může napsat na adresu: martinbudz@gmail.com
Když si takhle člověk leží doma s dojebaným tříslem a s myšlenkou, že až se dá dohromady tak jde do
práce, která ho vlastně sere, tak je velice lehké zapomenout na životní poslání večného optimisty… 🙂
Ale nebojte! Dal jsem si facku a jsem nadále šťastný a velice optimistický!
Dnes se zde s vámi podělím o pár příběhů borců, kteří zůstali optimisty i po neskutečných životních
zkouškách!
Jelikož jsem srdcem velký sportovec a závodník, tak zde bude řeč o lidech z oboru… 🙂
V těžkých chvílích, kdy mám – nedej Bože sklony k tomu, začít se litovat si často vzpomenu na tyto borce
a řeknu si: ,,Vzpamatuj se Optimisto, život je popiči, tak si ho užívej! Nějaké bebíčko v třísle tě může
maximálně na chvíli přibrzdit, ale rozhodně tě nezastaví!!! Máš práci, která tě sere?! Tak nenadávej a
něco změn!”
I když tedy zrovna práci v poslední době měním často, což už pro mne není úplně zábava… 🙂 Pořád ale
tvrdím, že radši budu dále hledat než zakotvit někde, kde nechápu způsob fungování… Proto bych
nejraději zakotvil na pozici o stupínek výš než právě jsem, abych měl větší možnost nefungující věci
změnit…
Ale zpátky k mým hrdinům a vzorům! Mohl bych zde o nich napsat několik řádků, ale jelikož si tu práci již
dali jiní a napsali to dobře, tak zde přídávám pouze odkaz na frajera jménem
Alex Zanardi
Dále zde máme borce s velice podobným osudem, jen v ještě v mladším věku…
Billy Monger
Takže tak, moji milí optimisté! Rozhodně nechci, aby to vypadalo tak, že je dobré se v těžkých situacích
utěšovat tím, že jsou tady osudy lidí, co to mají ještě těžší. Také nechci vypadat ani jako přehnaný
motivátor! Osobně vlastně nesnáším takové ty chytré motivační řečičky jak z nějaké moudré knihy…
Je to za mne podobně hrozné jako EZO kecy!
Takže ano, někomu když je blbě pomáhá jít obejmout strom. Já mám stromy a přírodu jako takovou
velice rád, ale objímám raději sexy slečny s malým zadečkem a velkýma prsama… 🙂
PS:
Bylo by smutné, kdybych zde nezmínil Terku. Osobně neznám člověka, který místo stěžování si na osud
je naopak pořád vysmátý a plný optimismu! Kromě toho, že může být pro mnohé vzorem především
svým postojem k životu, tak se rozhodně v životě neztratila ani v oblasti sportu! 🙂
Terko, jsem hrdý na to, že jsme rodina! 🙂
https://www.bezfrazi.cz/pribehy/tereza-kmochova/trojrozmerne-obrazky
A uplně nakonec ještě jedna tématická událost, která mě velice pobavila…
Co u těchto lidí obdivuji asi uplně nejvíc je smysl pro humor. Žádná sebelítost – naopak! Ještě si dokáží
udělat legraci sami ze sebe a ze svého handicapu! Smekám! 🙂
Tak čáo příště Optimisti! 🙂
