Ahoj moji milí optimisté,
dnešní téma nepůsobí na první pohled zrovna dvakrát optimisticky, ale k životu patří… Co víc, toto jediné
si zatím ani za peníze nedokážete koupit… Tedy smrt si koupit samozřejmě můžete, ale myslím opak,
tedy nesmrtelnost… Ano, za peníze smrt dokážete třeba o nějaký čas odložit… Nakonec je to ale zatím
jediná věc, která nás potká jednou všechny.. O to je důležitější si to uvědomovat a život si pořádně užít!
Ale pozor, abych nebyl pochopen špatně… Rozhodně Vám zde nejdu vypisovat takové ty moudré klišé
typu, žijte každý den, jako by měl být Váš poslední atd..! Osobně jsem naopak poměrně alergický na
podobná motivátorská moudra, případně ještě sluníčkářské žvásty o životě… Ale… Proč píšu o smrti
zrovna teď..? Pravidelní čtenáři jistě vědí, že jsem se v posledním blogu chystal za Jimmym Kládou,
který byl na prázninách na severu… Bohužel jsem ho tam našel spinkat v domečku… Spinkat navždy…
Jasně, možná si nějaký bezcitný čtenář řekne: vole byl to křeček?! Za kilo si koupíš dalšího… Nebyl to
jen křeček..! Byl to Jimmy Kláda IV. nejlepší křeček jakého jsem kdy měl… 🙂
Asi týden po Jimmym umřel děda… O tomto dědovi, nemohu říci, že to byl nejlepší děda jakého jsem kdy
měl…, ale byl to děda… Poslední týdny se už chudák opravdu trápil, takže doufám, že už je mu lépe… (
Jsem turbo ateista, ale občas se zamyslím, co je asi po smrti? Nic?! Jak jako nic? Tma a nic? Nevím… )
No a asi by bylo divné, kdybych si nezavzpomínal a zároveň se také nezamyslel… Myšlenka to byla
opravdu hluboká a zase zřejmě lehce klišoidní… Zamýšlel jsem se nad tím, co po Vás na tomto světě
zůstane, až umřete… Přišel jsem na to, že především po sobě zanecháte vzpomínky… Jaké tyto
vzpomínky budou, už záleží především od toho, jak jste se ve svém životě chovali k lidem kolem sebe…
Já jsem byl vychován v duchu, chovej se vždy stejně a hezky ke všem… Je jedno zda je to ředitel, nebo
uklízečka… Osobně třeba nesnáším, když se lidi povyšujou, kvůli jakémusi společenskému postavení…!
Jasně, osobně chci být v životě také raději úspěšný ředitel, než uklízečka, neznamená to však, že když
budu jednou ten ředitel, tak uklízečku ani nepozdravím…
No dost bylo mudrování na toto smutné téma… Poslední co napíšu k dědovi je asi to, že i když se v
životě nechoval vždy jako gentleman ( navenek tak však často mohl působit, což je o to smutnější ), i
přesto si myslím, že se jeho nejbližší mohli domluvit a uspořádat mu jakousi rozlučku… Ofociálně se
tomu říká pohřeb…
Aby to nebylo dnes pouze smutné, tak Vám zde v druhé polovině napíšu něco o mém tolik oblíbeném
sportu! Poslední období bylo především o tenise… A to jak aktivním, ano opět jsem se zůčastnil
legendárního Jihlavského turnaje, tentokrát ve čtyhře, tak pasivním a to Rolland Garros…
Nejdřív tedy k té aktivní části! Jubilejní 5. ročník Horácké Čtverhry! Nerad se chlubím, ale předešlé 4.
ročníky to byla vždy placka…! Pro rýpali, vždy bylo více přihlášených než tři..! 😛 🙂 A všichni byli dospělí…
🙂 Abych nebyl samozvaný šampión jako Filip Turek.. 😀
Tak například letošního pátého ročníku se účastnilo 8. družstev… Já hrál letos s bráchou a jak jsme dopadli? Placka! 5 z 5 pojď mi! Byla bronzová… Ale byla! Na to, že jsme to s bráchou zase rok nehráli, tak dobrý… No a na příště už bychom
vážně mohli potrénovat!!! Bratře, jestli ti to Kája čte ( pro vysvětlení, brácha moc číst neumí, on se podívá
spíš na obrázky, tak mu prý můj blog čte někdy švagrová.. 🙂 ) tak ten potencionální trénink, většinou
zabíjíš ty… 🙂
No a nyní k Rolland Garros… Prý se stalo poprvé v historii, že se ve finále grandslamu potkali jak v
ženském tak mužském finále jednička a dvojka v žebříčku! U holek jsem s výsledkem byl spokojen a to i
přes to, že velkým vzorem vítězky byla prý Serena… Na Serenu znám jeden lehce nekorektní vtip, který
v této divné době raději veřejně psát ani nebudu.. 🙂 Ale hekající Běloruska na druhé straně mi vadila
ještě trošku víc.. 🙂
No a muži?! Jsem sice tak trošku Ital, takže bych normálně fandil Janickovi, ale vadí mi jeho zvláštní
dopingový skandál…Když chce fetovat, tak na to mají v Itálii jinou soutěž s názvem Giro.. 🙂 (kdyby někdo
nevěděl, je to narážka na silniční cyklistiku, sport který nesnáším, protože tam všichni fetují a jezdí po
krásných silnicích kam patří auta! 🙂 ) Z tohoto důvodu jsem to více přál Nadalovému nepřiznanému
synovi.. 🙂 I když to s ním tedy ještě na začátku třetího setu vypadalo na ručník, co se pak začalo
odehrávat, o tom myslím budeme jednou vyprávět ještě vnoučatům.. 🙂 Neuvěřitelná bitva!!! Co vůbec
nechápu je, jak oni u toho ale vypadají??!! Oni jsou do prdele na kurtu přes 5. hodin! Brutálně se rubou a
vypadají víc fresh než já, který na to čumí z gauče..??!! Ta euforie na konci… To umí opravdu jen sport..!
Uplně si dokážu představit jak se na konci oba museli cítit… Opravdu nezávidím nejbližší týdny Janickovi… Jak sám řekl, dnes toho v noci asi moc nenaspím… Když jsi takhle blízko, takovému triumfu a
pak ti to proklouzne… To se z hlavy dostává těžko a dlouho… Nestává se mi často, že bych prohrál.. 🙂
Ale o to déle mě to pak vždy trápí.. 🙂 Vtipné je, že paní se kterou už nějakou dobu dělám lásku je totálně
antisportovní a tohle vůbec nechápe.. 🙂 Miláčku, radši mrtvý než druhý přece…! 🙂
Blíží se plavková sezona! Chtěl jsem do ní zhubnout alespoň 5kg! Je to na dobré cestě… Už mi chybí jen
15… Tak se jdu občas alespoň podívat do gymu… A mám zde jednu zajímavou historku… Uklízí tam
ukrajinská uklízečka.. Jasně, řeknete si nic neobvyklého.. Není to však taková ta babka, jak často
uklízečky bývají… Pořád nic zajímavého… Zajímavé však je, že pokaždé, ale opravdu vždy, potřebuje
vytírat ve sprchách, zrovna když se tam sprchuji… Miláčku klid, jak jsem ti již říkal, vždy když obdivně
hledí na mocného Bořivoje tak jí vysvětluji ať moc nečumí, že tohle patří jedné přísné Milfce a že tu
naštvat opravdu nechce..! 🙂 A tak pak hledí tedy smutněji, nenápadněji a vše je vyřešeno… 🙂
Optimisti, žijte! Jednou totiž umřete a pak už to nepůjde…! 🙂 Přeci jen jedno klišé…
