Ahoj lidi,

Jak se máte? Já super.. Sehnal jsem několik respirátorů, což je v dnešních dnech to nejdůležitější… Pořád mi to přijde menší zlo nosit jeden respirátor, než dvě roušky… Koronu zde více rozebírat ale opravdu nechci, protože z toho, jakým způsobem žijeme poslední rok, se mi dělá nevolno.. A nerad bych si do toho pracně sehnaného respirátoru rovnou nablinkal…

O víkendu mi psal bratránek, že mu dlužím prachy, protože za mě platil ne jednu, ale rovnou dvě domény… Které bylo po roce zase potřeba zaplatit… Kdybyste to náhodou nevěděli, tak se můžete podívat také na: www.umimridit.cz  Zde se dočtete něco o autech a jejich případném používání…

Bohužel tam nenaleznete žádné aktuality, ale několik starších zajímavostí tam třeba objevíte… Měl bych se nad sebou zamyslet a začít zase trochu makat… Ale když já ten zevlink a prokrastinaci tak miluju… ☹ No nic, obojí prý stálo 1.500,- na rok… A jelikož je bratránek rozumný a analitický typ, tak mi hned řekl, že kdyby spočítal, kolik mě stojí každý blog… Možná bych si mohl najít levnější koníček.. 😊 Ale zde si vždy hezky vyleju své srdíčko, své vnitřní útrapy a pocity a to je přeci k nezaplacení! Moment?! Útrapy?! Jak že se jmenuje tato stránka..?! Zase špatně! Kunda bát..!

Podělím se s Vámi dnes o několik zážitků. První zážitek je poloha za volantem vozu VW ID.3

Ano, pořád jsem kromě optimisty také ekolog a zachraňuji svým přístupem naší krásnou planetu, abychom se nemuseli za chvíli přesunout třeba na MARS, kde už to začínáme zkoumat… No zpátky k mé záhadě! Tímto vozem jezdím nyní pravidelně.. Stává se, že vůz někomu půjčím a jiný řidič si logicky nastaví sedačku na sebe… Ale! Běžně se mi stává, že jedu večer autem domů a ráno, když si do něj po sobě sednu, tak mám pocit že v něm přes noc musel sedět někdo jiný. Sedadlo mám prostě nastavené zcela špatně.. Zvláštní je, že se mi to stává vždy jen ráno..! Je možné, že bych byl ještě nějaký zmačkaný z postele a byl jsem třeba menší?! Vážně.. Skoro každé ráno se mi zdá, že sedím moc daleko a opěradlo mám v poloze ležmo… Buď je to nějaká diagnóza nebo mi to přes noc nějaký skřítci vždy rozladí, nebo nevím…

U druhého zážitku, jsem byl nějak na měkko… Jako že mi vlhnou oči u dojemných filmů, to je klasika.. Ale nějakou dobu na sobě pozoruji, že mě dojímají i velká vítezství a hezká sportovní gesta!!! Minulou neděli se hrálo mužské finále tenisového Australian Open! Osobně je pro mě dobrý tenis snad nejoblíbenější sport na sledování a proto jsem si dokonce přivstal, abych byl v 9:30 připraven vše sledovat..! Kdo by nevěděl, tak proti sobě nastoupili Novak Djokovič (světová jednička a celkem šikovný hráč… před tímto finále měl již 8. titulů z tohoto turnaje), jeho soupeřem byl vycházející turbo talent Daniil Medveděv… Očekával jsem vyrovnaný MEGA zápas..!! Zápas to rozhodně špatný nebyl, ale poměrně hladké a rychlé vítezství 3:0 mě dost překvapilo.. Každopádně Djokovič když má den, tak se poráží fakt těžko… Tuto neděli den očividně měl.. 😊

Co pro mě však bylo na celém finále nejemotivnější, byla řeč obou aktéru při slavnostním ceremoniálu… První mluvil poražený… Začal tím, že po prohraném finále se mluví opravdu těžko.. Co však nakonec dokázal poskládat… Klobouk dolů! Nejhezčí byla vzpomínka, jak poprvé se slavným soupeřem někde trénoval, jako tehdy ještě velice průměrný hráč, někde kolem 600. místa v žebříčku a že ho velice překvapilo naprosto normální chování svého, v té době, BOHA… Djokovič mu tento kompliment také velice mile vrátil… No a prostě nevím, zda stárnu nebo jsem trapná měkká holčička, ale byl jsem celkem solidně dojat…

Abych však nevypadal jako měkota, tak Vám můžu říct, že jsem dost chlapácky nadával včera večer v Albertu, když se mi utrhlo ucho jejich EKO papírové tašky již u pokladny a já pak nesl nákup domů jak kretén a myslel jsem, že mi upadne ruka..!!

HAWK… Mišo ( bratránek ) děkuji za podporu a také že mi opět k tomuto blogu vymyslíš nějaký hezký obrázek a ochotně ho zveřejníš.. 😊

Mějte se v této nelehké době v rámci možností hezky!

Čáo